Jak moc se učit?

Jak moc se musím učit, aby byl vidět pokrok?

Jelikož se zajímám o různé metody a způsoby jak se učit, vím, že existují super rychlé způsoby jak se na naučit anglicky.
Já sama se naučila komunikativně španělsky za 2 měsíce a francouzsky zhruba za 3 týdny.
Jak?
No bylo to tehdy nutné. Maturita z francouzštiny byla na spadnutí. A pak jsem cestovala do země, kde se preferuje španělština a pobývala jsem tam s lidmi, kteří anglicky neuměli ani trochu.

Jakže jsem to udělala, a mluvím pořád španělsky?

Jazyku jsem se věnovala několik hodin denně, přemýšlela jsem v něm, poslouchala ho vždy když to šlo.
Jak jsem na tom teď?
Francouzština vyšuměla zhruba do měsíce po maturitě. A španělština převážně taky – tu se ovšem stále snažím osvěžovat, takže to není tak zlé. Aktivně ji ovšem nepoužívám a to je znát. Vím ovšem, jak to dopadlo s francouzštinou a nechci čas věnovaný studiu opět nechat zmizet vniveč.

Co ty zázračné kurzy a jak si znalosti udržet?

Baví vás intenzivní prázdninové kurzy? Mě taky. Jen je škoda, že pak po letech objevuji zápisky a koukám jako puk ‚to už mám znát? To jsme se fakt učili?‘
Pokud nepatříte do této skupiny, tak gratuluji. Pokud ano, budete na to muset jít jinak.

Ano, v intenzivním kurzu pravděpodobně uděláte slíbený pokrok – ale co si pamatujete příští rok?
Pro většinu lidí existuje jen jeden způsob jak si znalosti udržet a rozšířit. – Používat to co už umím – co nejčastěji to jde.

Jak intenzivně tedy?

Traduje se, že učení 1x týdně (řekněme 60 minut) je na udržení znalostí. 2x a vícekrát týdně na zlepšení. Tím myslím intenzivní studium v určenou dobu. Jsem toho názoru, že své učení můžete podpořit i  – méně násilnou formou – v průběhu celého týdne. Ale o tom napíšu později.

Z toho vyplývá, že opravdu při intenzivním kurzu uděláte pokrok. Otázkou je, jak dlouho vám to vydrží až povolíte.
Můžete na to jít tedy od lesa a učit se po vlastní ose. A chodit na kurz nebo soukromé hodiny 1-2x týdně, abyste měli nějaké smysluplné vedení.

Jak tlačím angličtinu do studentů já?

Do každého jinak :). Záleží na tom, jakou motivaci má daný student.
Mám studentku, kterou učím jako dobrovolník v jedné organizaci, a ta je neuvěřitelná ‚houba‘. Je jí 16 let, život jí ukazuje své těžší stránky a přestože by mohla angličtinu hodit za klobouk a jako většina teenagerů prostě pařit, tak se jí věnuje s chutí. Chce vycestovat, chce rozumět oblíbeným seriálům a písničkám. Chce rozumět rozhovorům s herci a zpěváky.

Když zrovna spolupracuji se studentem, který má zájem o učení se mimo naše sezení, posílám mu cvičení různého druhu – podle toho co zrovna probíráme nebo co si přeje. Bohužel je to často házení hrachu na zeď, protože se ukáže, že je vždy důvod proč se neučit. Na domácích úkolech se opravdu pozná, kdo má o jazyk zájem.
Není to totiž o čase, ale o prioritách. 

Bohužel, je to tak. Určitě to znáte, máte diář plný schůzek nebo jiných povinností a sraz s kamarádkou se tam opravdu nevejde. Ani když se moc snažíte. Jenže, pak se stane něco nečekaného (vytopený byt, havárie auta, nemoc příbuzného apod.) a najednou jde dát hodně věcí stranou. Opět, není to o čase, ale o prioritách. 

Se jazykem je to stejné, záleží na tom, na jakém stupni priorit ho máte. Pro mě byla maturita důležitá, stejně tak schopnost domluvit se španělsky bez mobilních aplikací. Nebyl tedy problém si najít čas v autobuse, v metru ani o víkendu.
Prokrastinace najednou neměla v mém životě místo.

 

Zpět na další tipy